Co přinést na první sezení psychoterapie: Diagnózy, léky a reálná očekávání

První sezení psychoterapie není zkouška. Není to test, na který se musíte naučit odpovídat správně. Není to rozhovor o tom, jestli jste „dostatečně šílení“ nebo „stojíte za pomoc“. Je to prostě první setkání s člověkem, který má za cíl vás pochopit - ne odsoudit, ne opravovat, ne říkat, co máte dělat. Je to místo, kde můžete být, jak jste. A právě proto je důležité, abyste přišli připravení - ne tak, aby vše vypadalo dokonale, ale aby vám to umožnilo mluvit upřímně.

Co přinést s sebou - ne jen papíry, ale i myšlenky

Nejde o to, abyste přinesli dokonalý přehled svého života. Ale o to, abyste přinesli to, co vám opravdu vadí. Většina terapeutů vás nejspíš požádá o vyplnění krátké škály, například ORS (Outcome Rating Scale). Ta má čtyři položky: jak se cítíte sami, jak jsou vaše vztahy, jak se vám daří v práci nebo ve společnosti, a jak se vám celkově daří. Stačí na každou položku vyznačit čáru na stupnici - od 0 do 10. To vám neříká, jestli jste „špatně“, ale pomáhá terapeutovi vidět, kde se vaše životy aktuálně nacházejí.

Pokud máte nějaké lékařské diagnózy - například depresi, úzkostnou poruchu, ADHD nebo jiné - přinesete je. Ne proto, že byste je museli „dokázat“, ale protože to může pomoci terapeutovi pochopit, jak dlouho trvá, co vás trápí, a jestli nějaké předchozí léčby fungovaly nebo ne. Pokud užíváte léky - antidepresiva, anxiolytika, stimulancia nebo cokoli jiného - přinesete seznam s názvy, dávkami a proč je užíváte. Některé léky ovlivňují náladu, spánek nebo schopnost koncentrovat se. Terapeut to potřebuje vědět, aby nezačal hledat příčiny tam, kde je problém jinde.

Pokud jste už byli u psychiatra, neurologa nebo jiného specialisty, přinesete souhlas s předáním informací. To není formálnost - je to ochrana pro vás. Když se terapeut a lékař mohou domluvit, neopakují se, neztrácíte čas a nejste vystaveni nekonzistentním radám.

Nezapomeňte si předem zapsat hlavní body, které vás trápí. Ne musíte mít celý životopis, ale tři věty jako: „Mám problém s tím, že se cítím vždycky vinný“, „Nemůžu spát, protože mi přibývají myšlenky“, „Nevím, jak říct svému partnerovi, že jsem unavený“. Tyto věty jsou vaše východisko. Terapeut je nevyhodnotí, neřekne, že to je „triviální“. Spíš je vezme jako vstupní bod - a spolu s vámi začne hledat, co za tím skrývá.

Co očekávat - a co ne

Většina lidí přijde na první sezení s jedním očekáváním: „Chci, aby to hned skončilo.“ A když se to nestane, cítí se zklamáni. Ale první sezení není o řešení. Je to o pochopení. O tom, kdo jste, co vás trápí, a jestli se s tím terapeut umí vypořádat.

Podle průzkumu Terapie.cz z roku 2021 68 % lidí cítí okamžitou úlevu po prvním sezení - jen proto, že se mohli někomu otevřít. Ne proto, že se něco změnilo, ale proto, že někdo slyšel. To je první krok. A je důležitý.

Nečekejte, že terapeut řekne: „To je vaše diagnóza, teď vám dám návod, jak to vyřešit.“ Ne. Terapeut vás nebude „diagnostikovat“ jako lékař. Neřekne vám: „Máte bipolární poruchu.“ To je práce psychiatra. Terapeut se ptá: „Co se stalo, když jste se cítili takhle?“, „Kdy jste to začal cítit?“, „Kdo vám tohle říkal, když jste byl malý?“

Průměrná délka terapie pro složitější problémy je 15-20 sezení. To neznamená, že po 15. sezení budete „vyléčení“. Znamená to, že po 15. sezení budete mít jiné nástroje, jiné pochopení, jiný vztah k sobě. A to je to, co trvá.

Klíčové je, abyste měli reálné cíle. Ne: „Chci být šťastný.“ Ale: „Chci se naučit, jak říct ne, když jsem unavený.“ Ne: „Chci, aby můj partner změnil.“ Ale: „Chci přestat čekat, že mě pochopí, aniž bych to řekl.“ Tyto cíle jsou měřitelné. A terapeut s vámi může pracovat na nich. Podle průzkumu Terapio.cz z roku 2023 klienti s takovými cíli mají o 52 % vyšší šanci terapii dokončit.

Kompatibilita je všechno

Většina lidí, kteří terapii předčasně ukončí, to neudělají, protože „to nefunguje“. Udělají to, protože „neměli dobrý vztah s terapeutem“. Podle průzkumu Terapie.cz z roku 2023 je 76 % lidí, kteří terapii dokončili, řeklo: „Vybral jsem si správného terapeuta.“ A 82 % lidí, kteří terapii přerušili, řeklo: „Necítil jsem se u něj bezpečně.“

Takže pokud vás terapeut znervózňuje, pokud se vám zdá, že vás posuzuje, nebo že nechápe, co říkáte - není to vaše chyba. Je to normální. Není potřeba se snažit „vydržet“, protože „to je dobrá příležitost“. Některé terapeuty jsou skvělí pro jedny lidi, ale ne pro jiné. To není o kvalitě. Je to o shodě.

Je úplně v pořádku říct: „Cítím, že to mezi námi nejde.“ Nebo: „Nevím, jestli jste ten, kdo mi pomůže.“ Dobrý terapeut to pochopí. A většina z nich vás dokonce doporučí na někoho jiného. To je znamení profesionality, ne selhání.

Co se děje na sezení - a co ne

První sezení trvá obvykle 50 až 70 minut. Někteří terapeuti ho nabízejí zdarma nebo za 300 Kč - jako nezávaznou ukázkovou konzultaci. Většina terapeutů v ČR to tak dělá. Standardní cena je kolem 1500 Kč. Pokud máte zdravotní pojištění, můžete se zeptat svého praktického lékaře na doporučení. Stačí říct: „Cítím se přetížený, mám problémy se spánkem a emocemi, potřebuji poradit.“ Lékař vám ho vydá bez problémů. Jen pamatujte: pouze 28 % terapeutů v ČR spolupracuje s pojišťovnami. Takže hrazená terapie je stále vzácná.

Na sezení se nebudou dělat testy. Nebudou vás ptát: „Kdo je největší nepřítel člověka?“ Nebudou vás sledovat, jak se chováte. Budou se vás ptát, jak se cítíte. A budou vás poslouchat. Nejen slova. I pauzy. I smích, který zní jako pláč. I ticho, které se nechce překonat.

Pokud jste přišli kvůli stresu v práci, budou se ptát: „Co se děje, když se cítíte nejvíc vyčerpaný?“ Pokud jste přišli kvůli vztahu, budou se ptát: „Kdy jste naposledy cítil, že vás někdo opravdu slyší?“

Je to o tom, abyste se naučili rozpoznávat, kde vaše bolest pochází. A když to poznáte, můžete začít dělat něco jiného. Ne musíte hned změnit celý život. Ale můžete změnit jednu věc. A z té jedné věci se může vyvinout druhá. A pak třetí.

Co dělat, pokud se cítíte ztracený

Je úplně normální, že přijedete na první sezení a nevíte, co říct. Můžete říct: „Nevím, o čem chci mluvit.“ Nebo: „Myslel jsem, že budu mít všechno připravené.“ Terapeut to pochopí. Většina lidí je taková. Nejste jediný. A nejste „špatný klient“.

Pokud jste už dělali terapii dříve - přinesete poznámky. I když jsou jen několik vět. I když jste je napsali na papírku. I když je to jen: „Nevím, proč se cítím vždycky vinný.“ To stačí. To je výchozí bod.

Pokud máte chronické onemocnění - diabet, astma, rakovina - přinesete přehled o průběhu, hospitalizacích, léčbách. Tělesné zdraví a duševní jsou propojené. Někdy je úzkost výsledkem chronické bolesti. Někdy je únavnost výsledkem stresu. Terapeut to potřebuje vědět.

Pokud děláte online terapii - zkontrolujte, že máte klidné místo, stabilní internet a nebudete přerušováni. Zavřete dveře. Vypněte telefon. Dejte si půl hodiny na sebe. To je váš čas. A stojí za to.

Co se stane na konci?

Na konci prvního sezení byste měli mít jasno: máte-li pocit, že se s terapeutem můžete otevřít? Cítíte se v bezpečí? Myslíte si, že vás pochopil? Pokud ano - můžete se domluvit na dalším sezení. Pokud ne - je to v pořádku. Nejste „selhali“. Jen jste zjistili, že tohle není ten správný člověk pro vás.

Terapie není zázračný lék. Je to jako cvičení. Když začnete běhat, nebudete mít svaly hned po prvním běhu. Ale budete se cítit lépe. A po týdnu, po měsíci, po roce - změníte se. Terapie je to samé. Neřeší vás. Pomáhá vám pochopit, jak se můžete sám se sebou změnit.

První sezení není začátek změny. Je to začátek pochopení. A to je už něco.