Patologické hráčství: Jak funguje terapie závislosti na hazardu

Nejde jen o ztracené peníze. Nejde jen o dluhy nebo o to, že jste přestali chodit do práce. Patologické hráčství je nemoc - a jako každá nemoc, i tato má své příčiny, průběh a možnosti léčby. Mnoho lidí si myslí, že hráč prostě nemá sebekontrolu. Ale když se podíváte hlouběji, zjistíte, že za každým, kdo neustále vsází, stojí unavená duše, která hledá útěchu, odpuštění nebo prostě jen chvíli klidu. A to je právě ten bod, kde začíná léčba.

Co vlastně patologické hráčství je?

Patologické hráčství není jen záliba, která se přehodnotila. Je to porucha, kterou světová zdravotnická organizace WHO a americká psychiatrie klasifikují jako závislost na hazardu. Lidé s touto poruchou nejsou schopni přestat hrát, i když vědí, že to ničí jejich život. Hrají, když jsou smutní, když jsou nervózní, když se cítí prázdní. Hrají, aby zapomněli. A když prohrají, hrají znovu - aby to zpětně napravili. Je to cyklus, který se opakuje, až se z něj stane životní norma.

Podle výzkumů z Psychiatrie pro praxi (2001) má tato závislost kořeny v nevyřešených vnitřních konfliktech - úzkosti, pocitu viny, nízké sebeúctě. Není to otázka slabosti. Je to otázka toho, jak mozek reaguje na stimulaci. Při hraní se uvolňuje dopamin, stejně jako při užívání drog. Mozek se naučí, že hazard je cesta k pocitu „dobře“. A když se ta cesta zablokuje, mozek začne protestovat. To je ten moment, kdy člověk nejen chce hrát - musí hrát.

Které metody léčby fungují nejlépe?

Neexistuje jedna „správná“ cesta, ale existují metody, které mají nejvíce důkazů za sebou. A tou nejúčinnější je kognitivně-behaviorální terapie (KBT). Ta se nezaměřuje jen na to, abyste přestali hrát. Zaměřuje se na to, proč to děláte.

V KBT se pracuje na třech věcech: na myšlenkách, které vás k hazardu vedou (např. „Jen jednu hru, pak přestanu“), na chování, které to podporuje (např. přístup k bankovnímu účtu po práci), a na situacích, které vás „spouštějí“ (např. samota večer, stres na práci). Terapeut vám pomůže rozpoznat tyto vzorce a nahradit je zdravějšími reakcemi. Studie Petryho a kol. (2006) ukázaly, že až 60-70 % pacientů po KBT dosáhne dlouhodobé abstinence. U žen je úspěšnost ještě vyšší - podle Bowlinga a kol. (2006) se výsledky zlepšují nejen v hraní, ale i ve vztazích a pracovním životě.

Co se týče léků, nejvíce se používá naltrexon. Tento lék původně sloužil k léčbě závislosti na alkoholu a opiátech, ale ukázal se jako účinný i u hazardu. Dvojitě slepá studie s 45 pacienty (Psychiatrie pro praxi, 2001) ukázala, že 75 % lidí, kteří užívali naltrexon, mělo výrazné zlepšení - oproti jen 25 % u placeba. Lék funguje tak, že tlumí příjemný pocit z výhry. Když už nechutná hra, hraje se méně. Ale pozor: naltrexon pomáhá jen u těch, kdo mají silný kompulzivní komponent. Není to „kouzelná pilulka“ pro každého.

Co dělají skupiny jako Gamblers Anonymous?

Na světě je mnoho lidí, kteří se nevrátí k hazardu díky 12-krokovému programu Gamblers Anonymous (GA). Je to jako Alkooholikům anonymní, jen pro hráče. V GA se lidé setkávají, sdílejí příběhy, podporují se navzájem. Není to terapie v klasickém smyslu - není tam žádný terapeut. Ale je tam člověk, který ví, co to znamená. A to někdy stačí.

Úspěšnost GA se odhaduje na 50-70 %. Ale to neznamená, že každý, kdo přijde, se uzdraví. Klíčem je motivace. Pokud člověk přijde jen proto, že ho žena vyhodila, nebo proto, že má dluhy, pravděpodobně to nevyjde. Ale pokud přijde proto, že chce znovu cítit radost z malých věcí - z kávy ráno, z rozhovoru s dítětem, z chůze v lese - pak má šanci. Podle recenzí na portálu zodpovednehrani.cz (2023) má 68 % lidí, kteří navštěvovali skupinové setkání, pozitivní zkušenosti. „Nikdy jsem si nepředstavoval, že budu moci plně smát, když nejsem v kasinu,“ napsal jeden uživatel.

Je online poradenství skutečně účinné?

Je. A to i přes to, že se o něm mnozí pochybují. V roce 2023 bylo online poradenství využito 38 % klientů v ČR podle Adiktio.cz. Proč? Protože lidé se bojí. Bojí se, že je někdo uvidí, že se o tom dozví kolegové, že budou odsuzováni. Online poradenství je diskrétní. Můžete se připojit z pohodlí domova, bez nutnosti chodit do kanceláře. Můžete psát, když vás to nejde, nebo mluvit, když máte sílu.

75 % klientů, kteří využili online adiktologické poradenství, hodnotí tuto formu jako vhodnou pro začátek. A to je přesně to, co potřebujete - začít. Není potřeba mít všechno pod kontrolou. Stačí mít chuť se ptát. „Co když jsem to už zničil?“ „Ještě je čas?“ „Můžu to zvládnout?“ Tyto otázky jsou prvním krokem. A online poradce vám pomůže odpovědět na ně bez soudů.

Když se rozhodnete změnit život - co dělat?

První krok je uznání. Ne „možná mám problém“. Ale „mám problém“. A když si to řeknete nahlas - i jen sobě - začíná změna. Druhý krok je vyhledání pomoci. V České republice je 87 organizací, které poskytují podporu pro hráče a jejich rodiny. Najdete je na Mapě pomoci (drogy-info.cz). Některé nabízejí individuální terapii, jiné skupinové, některé i výukové kurzy o řízení financí.

Nezapomeňte na praktické kroky: zablokujte si přístup k online herním stránkám, odstraňte si bankovní aplikace z telefonu, dejte si finanční kontrolu do rukou někomu, komu důvěřujete. To není slabost. Je to strategie. Když se mozek naučí, že hazard není přístupný, začne hledat jiné způsoby, jak se cítit dobře.

Je důležité také pracovat na vztazích. Mnoho hráčů ztratilo přátele, manželky, děti. Terapie nejen pomáhá přestat hrát - pomáhá se naučit znovu být blízko lidem. Když se naučíte sdílet své strachy, nejen své výhry, začínáte žít znovu.

Co se děje v Česku dnes - a co přijde?

V roce 2022 byla zavedena národní strategie pro léčbu nelátkových závislostí. Patologické hráčství je už oficiálně součástí zdravotnického systému. To znamená, že terapie je hradí zdravotní pojišťovny - a to je velký krok dopředu.

Do roku 2025 se očekává 25% nárůst kombinace farmakoterapie s KBT. Znamená to, že léčba bude přesnější, osobnější. Výzkumníci z 1. lékařské fakulty UK pracují na tom, jak genetické markery ovlivňují závislost - to může vést k tomu, že budete dostávat přesně ten lék a terapii, které vám vyhovují, ne jen „nejčastější“.

Ale hlavní výzva zůstává: motivace. 67 % relapsů se děje proto, že člověk ztratí motivaci. Proto je tak důležitá podpora - od rodiny, od terapeuta, od skupiny. Nejste sami. A nejste slabí. Jste nemocní. A nemoc se dá léčit.

Je možné se uzdravit?

Ano. Ale ne za týden. Ne za měsíc. Dlouhodobá úspěšnost léčby je nyní 45-55 % - oproti 30 % před deseti lety. To je výrazný pokrok. Každý, kdo přestal hrát a znovu našel radost v životě, je důkazem, že to jde. Není to o tom, že byste měli být dokonalí. Je to o tom, že se každý den rozhodnete, že nebudete hrát. A že se necháte pomoci, když to bude těžké.

Nejste jen hráč. Jste člověk. A člověk si zaslouží život bez toho, aby se musel schovávat, lhat, bolet.