20
čen,2025
Hraniční porucha osobnosti je chronické duševní onemocnění, jehož hlavním rysem je neustálá nestabilita emocí, vztahů a impulzů. Problém se často projevuje emoční dysregulací, tj. neschopností regulovat intenzivní pocity a rychle se měnící náladu.
Co přesně je emoční dysregulace?
Emoční dysregulace zahrnuje tři úrovně: (1) hyperreactivitu na podněty, (2) neschopnost odkládat okamžitý emoční impuls a (3) nedostatek adaptivních strategií pro uklidnění. V praxi to může znamenat, že člověk během několika hodin projde od euforie k hluboké depresi, často doprovázený pocitem vnitřní prázdnoty a strachem z opuštění.
Jak se dysregulace projevuje u pacientů s HPO?
- Intenzivní výkyvy nálad - změna trvá od několika hodin až po celý den.
- Chronické pocity prázdnoty, které se těžko vyplní žádnou činností.
- Strach z opuštění, který vede k impulsivnímu chování (např. sebepoškozování).
- Impulsivní rozhodnutí - náhlé nákupy, nebezpečný sex, nebo agresivní výbuchy.
- Obtížnost rozpoznat a pojmenovat vlastní emoce (alexithymie).
Podle studie Zanarini (2018) 85 % pacientů zažije alespoň čtyři roky remisi, ale pouze polovina dosáhne dlouhodobé stability.
Biologické a environmentální kořeny
Výzkumy poukazují na kombinaci genetické predispozice a traumatických zkušeností v dětství. Hlavní faktory jsou:
- Chronické zneužívání nebo zanedbávání během raného vývoje.
- Vysoká citlivost amygdaly - mozkové struktury zodpovědné za rychlou emoční reakci.
- Poruchy vazby (attachment), které podle Fonagyho a Lorenziniho vedou k nestabilním interním modelům vztahů.
Tyto faktory společně vytvářejí podhoubí, kde je regulace emocí neustále ohrožena.
Terapeutické přístupy zaměřené na regulaci emocí
Nejčastěji se v praxi využívají tři osvědčené metody. V následující tabulce jsou srovnány klíčové parametry.
| Terapeutický model | Efektivita (meta‑analýza 2019) | Délka léčby | Hlavní zaměření |
|---|---|---|---|
| Dialectical Behavior Therapy (DBT) | 77 % | 12-18 měsíci | mindfulness, regulace emocí, tolerence stresu, mezilidské dovednosti |
| Mentalization‑Based Treatment (MBT) | 68 % | 12-24 měsíci | rozvoj schopnosti mentálního zobrazování vlastních a cizích duševních stavů |
| Transference‑Focused Psychotherapy (TFP) | 61 % | 18-30 měsíci | pracovní s projekcemi a transferenčními vzorci v terapeutickém vztahu |
Nejčastěji doporučovaná je DBT, protože kombinuje strukturovaný výcvik dovedností s individuální psychoterapií. Studie Kliem et al. (2019) dokazuje, že pacienti po 6 měsíčních skupinových sezeních zaznamenají výrazné snížení sebedestruktivního chování.
Klíčové terapeutické cíle
Úspěšná terapie se soustředí na konkrétní cíle, které lze měřit a sledovat:
- Rozpoznání emočních signálů - pacient se učí pojmenovat, co cítí, dříve než reakce přeroste ve krizi.
- Posílení mindfulness - schopnost zůstat v přítomném okamžiku a nesoudit pocity.
- Rozvoj tolerance stresu - techniky jako hluboký dech, progresivní svalová relaxace.
- Trénink mezilidských dovedností - asertivní komunikace, nastavování hranic.
- Snížení impulzivity - pomocí behaviorálního experimentu a plánování alternativních reakcí.
Pravidelná evaluace pomocí sebehodnocení (např. „Difficulties in Emotion Regulation Scale“) umožňuje sledovat pokrok a upravit plán.
Praktické tipy pro každodenní život
Terapeutické sezení jsou jen jednou částí léčby. Zde jsou konkrétní kroky, které si může člověk osvojit mimo ordinaci:
- Vedení „emocionálního deníku“ - každodenní zápis, co spustilo silný pocit a jak byla reakce.
- „STOP‑technika“: Stop, Take a breath, Observe, Proceed - rychlý reset během krize.
- Použití mobilních aplikací pro mindfulness (např. Insight Timer) alespoň 10 minut denně.
- Plánování „bezpečných aktivit“ - procházet se, kreslit, poslouchat hudbu, aby se mělo něco, co pomáhá regulovat napětí.
- Rozvoj sociální sítě - podpora od rodiny, přátel nebo skupin na Facebooku (např. „Hraniční porucha osobnosti - podpora“).
Podle průzkumu Adicare (2022) 78 % pacientů po 18 měsících terapie uvedlo, že si díky těmto návykům dokázali lépe zvládat emoční vlny.
Systémové výzvy v ČR
Navzdory dostupným metodám je v České republice péče o HPO stále nedostatečná. ÚZIS uvádí, že poruchy osobnosti představují až 15 % všech psychiatrických hospitalizací a HPO z nich tvoří polovinu. K dispozici je jen osm centrálních léčebných jednotek, což prodlužuje čekací dobu na specializovanou terapii na 11 měsíci. Projekt Ministerstva zdravotnictví „Hraniční porucha osobnosti - komplexní péče“ (od 2023) usiluje o zvýšení počtu školených terapeutů o 30 % do roku 2025. Další iniciativa - Česká asociace pro léčbu HPO - se zaměřuje na osvětu a podporu rodin.
Stigmatizace zůstává hlavní překážkou: 65 % pacientů uvádí negativní přístup zdravotnického personálu. Boj s předsudky je proto klíčovou součástí celostní péče.
Časté otázky
Co je nejčastější spouštěč emoční dysregulace u HPO?
Obvykle jsou to reálné nebo představované odmítnutí, kritika či náhlé změny v partnerství. I drobné stresory mohou spustit silnou emoční reakci, pokud není dovednost regulace dostatečná.
Jak dlouho trvá, než se projeví první zlepšení po zahájení DBT?
První viditelné zlepšení často nastává po 6-8 týdnech intenzivního skupinového tréninku a individuálních sezeních, kdy se učí základní dovednosti jako mindfulness a toleranci stresu.
Je možné kombinovat DBT s jinými terapiemi?
Ano. Mnoho klinik kombinuje DBT s farmakoterapií (např. antidepresiva) nebo s MBT, aby pokryly jak emoční, tak kognitivní aspekty poruchy.
Jak rozpoznat, že terapie funguje?
Klíčové ukazatele jsou méně časté impulzivní činy, menší intenzita náladových výkyvů a schopnost použít techniky STOP nebo dýchací cvičení během krizí.
Kde v ČR najdu specialistu na HPO?
Specializovaná centra jsou koncentrována v Praze, Brně a Ostravě. Seznam certifikovaných terapeutů zveřejňuje Ministerstvo zdravotnictví na svých webových stránkách.
Emoční dysregulace je srdcem hraniční poruchy osobnosti, ale není neřešitelná. S vědecky podloženými metodami, jako je DBT, a stabilní podporou ze systému i sociálního okolí lze dosáhnout podstatného zlepšení kvality života. Pokud se vám článek zdá užitečný, můžete ho sdílet s někým, kdo by mohl potřebovat další informace.
