Práce s počítačem v psychologických intervencích: Jak digitální nástroje mění terapii

Na počítači nebo telefonu si můžeš dnes vyhledat pomoc pro úzkost, depresi nebo stres - bez toho, abys musel vyjít z domu. Více než 70 % lidí, kteří používají digitální nástroje pro duševní zdraví, říká, že by nikdy nevyhledalo terapii tváří v tvář. Proč? Protože je to tiché, anonymní a nevyžaduje cestování. A není to jen trendy. Výzkumy z Masarykovy univerzity a mezinárodních metaanalýz potvrzují: online psychoterapie je pro mnoho lidí stejně účinná jako klasická terapie - a v některých případech i lepší.

Co funguje a pro koho?

Nejvíce se osvědčila kognitivně-behaviorální terapie (KBT) v online podobě. Stačí 8-12 sezení, kde klient postupně procvičuje změny myšlenek a chování pomocí interaktivních cvičení, videí a psaných úkolů. Není to jen „nějaký chat“. Platformy jako terapie.cz nebo Kogito mají strukturované programy, které vede kvalifikovaný terapeut. Výsledky jsou konkrétní: u lidí s mírnou až středně těžkou depresí se příznaky snížily o 40-60 % po 8 týdnech. U úzkostí je efekt podobný. A to všechno bez čekání na termín, bez strachu, že tě někdo uvidí ve frontě u psychologa.

Co ale nejde? Těžké psychotické poruchy, akutní krize nebo případy, kde je potřeba okamžitá fyzická intervence. Digitální nástroje nejsou záchranná služba. Jsou to doplňkové pomůcky - jako první pomoc, psychoedukace nebo podpora mezi sezeními. Pro některé to stačí. Pro jiné je to krok k tomu, aby se rozhodli pro osobní terapii.

Virtuální realita: když se bojíš pavouka, ale nechceš ho vidět

Představ si, že se bojíš pavouků. Tradiční terapie by ti řekla: nejdřív si představ pavouka, pak ho vidíš na obrázku, pak na filmu, a nakonec se ho dotkneš. To trvá měsíce. A mnoho lidí to nezvládne.

V Brně vědci vyvinuli systém, kde si přezíváš brýle a ocitneš se v prostředí, kde se pavouk pomalu přibližuje. Na těle máš senzory, které měří tvůj srdeční tep, pot a dech. Terapeut vidí, když se začneš napínat - a hned zpomalí expozici. Nebo zrychlí. Je to jako videohra, ale s realistickým tělem. A je to bezpečné. Klient si nevyslýchá „ne, to nechci!“ - prostě si to zastaví. Tato technologie funguje u fobií, PTSD a dokonce i u anorexie. A je to jen začátek.

Aplikace jako Kogito: terapie ve tvém telefonu

Není každý připraven na sezení s terapeutem. Ale každý má telefon. Aplikace jako Kogito, vyvinutá pod záštitou Národního ústavu duševního zdraví, jsou navržené pro konkrétní skupiny: těhotné ženy, matky po porodu, studenty, lidé s chronickým stresem. Tyto aplikace nejsou jen „meditační nástroje“. Obsahují kognitivní cvičení, denní logy nálad, návody, jak přerušit negativní myšlenkové smyčky. A některé dokonce připomínají: „Dnes si dej pět minut na sebe.“

Podle dat z roku 2023 je 68 % uživatelů těchto aplikací ve věku 18-35 let. Proč? Protože to je jejich svět. Pro ně není „psycholog“ něco, co se děje v kanceláři. Je to něco, co si stáhneš, jako aplikaci na fitness. A to je klíčové. Anonymita a nízká bariéra znamenají, že lidé začnou dřív. A dřív začít = menší problémy = lepší výsledky.

Co terapeut vidí - a co nevidí

Online terapie není jen „hovor přes Zoom“. Je to jiný svět. A terapeut se musí naučit číst jinak. Když jsi ve stejné místnosti, vidíš, jak se člověk převrací v křesle, jak se dotýká krku, jak mu ztuhne hlas. Online toho moc nevidíš. „Máš jen hlavu. A nevíš, jestli je člověk od hlavy dolů napnutý jako struna,“ říká Simona Papežová z Psychiatrické společnosti.

Takže terapeuti se učí novým dovednostem. Musí být mistři v psaní. „Intentional writing“ - cílené psaní - znamená, že každé slovo, které napíšeš, musí být empatie, jasnost a podpora. V textu nebo chatu se nedá „přeskočit“ nevýslovné. Musíš ho najít. A to trvá čas. Většina terapeutů potřebuje 2-3 měsíce, než se k online formě přizpůsobí. A pak se učí, jak budovat důvěru, když se nesedíte na stejném křesle.

Cena, dostupnost a kdo to používá

Online sezení stojí 800-1 500 Kč za 50 minut - stejně jako klasické. Ale tady je rozdíl: nemusíš jet do Prahy. Nemusíš čekat tři měsíce na termín. A nemusíš se bát, že tě někdo uvidí ve vestibulu.

Projekt pro běloruské obyvatele, který v prosinci 2022 měl 50 000 návštěvníků, ukazuje, že digitální terapie je životní linka. Většina uživatelů byla ženy. Většina trpěla středně těžkou depresí nebo úzkostí. A největší zájem byl z Běloruska - kde je psychologická pomoc téměř neexistující. Tady v Česku to není tak hrozné, ale je to stejný princip: lidé, kteří by jinak žádnou pomoc nedostali, ji teď dostávají.

Platformy jako terapie.cz, Opatruj.se a Kogito jsou nejznámější v ČR. Na světě vedou Headspace a BetterHelp. Ale rozdíl je v kvalitě. Některé aplikace jsou jen „hry pro duši“. Jiné jsou vědecky ověřené a vedené terapeuty. Důležité je: neber to jako „aplikaci na zdraví“. Ber to jako nástroj - a zkontroluj, jestli ho vede kvalifikovaný odborník.

Co přijde dál?

Trh roste. Do roku 2025 by měl vzrůst o 45 %. Ale je tu problém: nemáme dost terapeutů, kteří umí pracovat online. A nejsou všichni připravení. Některé aplikace jsou jen chatboty, které odpovídají podle vzoru. Nejsou terapeuti. A to je nebezpečné.

Co se bude dít? Více integrace s biosenzory. Více virtuální reality pro komplexní poruchy. Více přístupu pro venkovské oblasti. Ale také více regulace. „Nástroje jsou různé,“ říká Papežová. „Může to být aplikace, průvodce, chatbot. Je to novinka. Lidi si s tím hrají. A ani samotná odborná populace neví, jak moc...“

Digitální nástroje nebudou nahrazovat terapeuty. Ale budou je rozšiřovat. Budou pomáhat těm, kteří se jinak neodvažují. Budou pomáhat těm, kteří nemají čas. Budou pomáhat těm, kteří se bojí. A to je důležité. Ne každý potřebuje dva roky terapie. Někdo potřebuje jen pět minut, aby si řekl: „Tohle jsem nebyl sám.“ A to můžeš dostat i přes počítač.

Co si pamatovat

- Online terapie funguje nejlépe pro úzkost, depresi a stres - zejména v mírné až středně těžké formě. - KBT je nejvíce ověřená metoda. Vyber si platformu, která ji používá. - Virtuální realita je slibná, ale zatím dostupná jen v několika centrech. - Aplikace nejsou terapie. Jsou doplňkem. Pokud se cítíš hůř, hledej terapeuta. - Anonymita a nízká bariéra jsou jejich největší síla - ale také největší riziko: lidé si myslí, že „to stačí“. - Pokud se rozhodneš pro online terapii, vyber si odborníka s příslušným vzděláním a zkušenostmi. Ne jen „někdo, kdo má web“.