Komorbidity autismu: Jak ADHD, úzkost, epilepsie ovlivňují život a jak pomáhat psychoterapií

Autismus není jen jedna diagnóza. Je to spektrum, které často přichází spolu s dalšími poruchami - a to nejen náhodou. Většina lidí s poruchami autistického spektra (PAS) má alespoň jednu další zdravotní nebo duševní výzvu. Někdy je to ADHD, někdy úzkost, někdy epilepsie. A tyto komorbidity nejen komplikují život, ale často i diagnostiku a léčbu. Když se dítě neumí soustředit, nevíte, jestli je to kvůli autismu, kvůli ADHD, nebo oběma dohromady. Když dospělý člověk trpí úzkostí, nevíte, jestli je to reakce na svět, který mu nelze pochopit, nebo skutečná porucha. A když dojde k záchvatu, není jasné, jestli je to epilepsie, nebo jen příznak přetížení mozku.

ADHD a autismus: Když se příznaky překrývají

Přibližně 28 % dětí s autismem má zároveň ADHD. To je více než třetina. U dospělých je situace ještě složitější - u těch, kteří s autismem žijí celý život, je kombinace běžná, ale často nesprávně diagnostikovaná. Problém je, že příznaky se překrývají. Oba stavy zahrnují obtíže s pozorností, impulzivitu, nesnášenlivost k rutině. U dítěte s autismem může být hyperaktivita výsledkem přetížení smyslů, ne nutně ADHD. Když dítě běhá po třídě, je to proto, že se mu neustále něco v hlavě točí, nebo proto, že nemůže zůstat na místě?

Diagnostické nástroje, které fungují u běžné populace, často selhávají u lidí s autismem. Některé dotazníky pro ADHD nejsou validovány pro PAS. To znamená, že mnoho lidí buď dostane špatnou diagnózu, nebo žádnou. A když se neví, co je příčinou, nelze správně léčit. Methylfenidát je jedním z nejčastěji používaných léků pro ADHD, ale u lidí s autismem nemusí fungovat stejně. Někteří reagují dobře, jiní mají zhoršení úzkosti nebo agresivity. Atomoxetin je často lepší volbou, protože nemá tak silný vliv na nervový systém. Ale ani to není řešení pro všechny.

Úzkost: Nejčastější společník dospělých s autismem

Zatímco u dětí je ADHD nejčastější komorbida, u dospělých je to úzkost. Až 50 % dospělých s autismem trpí úzkostnými poruchami. Proč? Protože svět je pro ně neustále nebezpečný. Každý nečekaný změna, každý hlas v davu, každá nová situace může vyvolat paniku. Sociální interakce nejsou jen těžké - jsou vyčerpávající. A když se člověk učí, že se musí „nějak přizpůsobit“, ale nikdy to nezvládne, vzniká pocit neúspěchu. A ten se proměňuje v úzkost.

SSRI léky, jako je sertralin nebo fluoxetin, jsou běžně používané. Ale u lidí s autismem mohou mít nečekané účinky. Někteří lidé začnou být ještě více odstředění, jiní se cítí ještě více zmateni. Léky samy o sobě nevyřeší problém. Proto je klíčová psychoterapie - konkrétně kognitivně-behaviorální terapie (KBT), která byla přizpůsobena pro PAS.

KBT pro lidi s autismem nejde o „přesvědčování, že to není tak špatné“. Jde o to, že terapeut pomáhá rozložit situaci na kroky, naučit konkrétní nástroje, jako je rozpoznávání tělesných příznaků úzkosti, používání vizuálních plánů nebo technik „zastavení myšlenek“. Výzkum z roku 2023 ukazuje, že kombinace KBT a farmakologické léčby snižuje příznaky úzkosti u lidí s autismem o 45-60 %. To je výrazně více než když se používá jen lék nebo jen terapie.

Epilepsie: Když mozek „krátko obíhá“

Třicet procent lidí s autismem má epilepsii. To je desetkrát více než ve všeobecné populaci. A to není náhoda. Obě poruchy mají společný základ - poruchu neurovývoje. Mozek se vyvíjí jinak, nervové spojení fungují jinak. Někteří lidé mají klinické záchvaty - padají, trhají se, ztrácejí vědomí. Jiní mají jen „elektrické přepady“ na EEG, ale žádné viditelné záchvaty. Tyto přepady mohou způsobovat náhlé změny chování: dítě najednou ztuhne, přestane reagovat, nebo se začne opakovat nějaké pohyby.

Léčba je stejná jako u běžné epilepsie: valproát, lamotrigin, levetiracetam. Ale opět - důležité je rozlišit, jestli je záchvat skutečný, nebo jen opakující se stereotypní chování, které je součástí autismu. Někdy se stává, že se příznaky autismu překrývají s epileptickými přepady a lékaři je považují za „autistické“ a nezacházejí s nimi jako s epilepsií. To je nebezpečné. EEG vyšetření je proto klíčové, pokud se objeví jakékoliv podezření.

Psychoterapie: Nejen léky, ale i porozumění

Farmakologická léčba je jen jedna část. Většina lidí s autismem a komorbiditami potřebuje víc. Potřebuje někoho, kdo jim pomůže pochopit, co se v jejich mozku děje. KBT je nejvíce prokázaná metoda, ale není jediná. Existují i terapeuticko-edukační programy pro sourozence, které pomáhají rodině lépe rozumět, jak se s dítětem komunikovat. Existují programy pro rodiče, které učí, jak vytvářet strukturu, jak předvídat změny, jak reagovat na krizi bez kritiky.

V České republice je ale přístup k takové terapii omezený. Průměrná čekací doba na diagnostiku PAS je 18 měsíců. A to je jen začátek. Komplexní vyšetření, které zahrnuje psychologa, neurologa, logopeda a speciálního pedagoga, trvá 6-12 měsíců a stojí 15 000-30 000 Kč. Veřejná zdravotní pojišťovna hradí jen základní část - kolem 5 000 Kč. Zbytek musí rodina zaplatit sama. A 40 % rodin říká, že to prostě nemůže.

Soukromá psychoterapie stojí 1 200 Kč za hodinu. Standardní terapie trvá 6-12 měsíců s jedním nebo dvěma sezeními týdně. To je 30-60 hodin. To znamená 36 000-72 000 Kč. A to je jen terapie. Ne započítáváme léky, doplňky, školní podporu, logopedii. Mnoho rodin se tedy vzdává. A to je tragédie.

Co dělat? Krok za krokem

Pokud máte dítě nebo blízkého s autismem a podezření na komorbidity, nečekáte na ideální řešení. Začněte s tím, co je možné:

1. Zaznamenávejte příznaky. Co se děje, když? Když je hlučno? Když se změní plán? Když je unavený? Když se někdo dotkne? Tento záznam je cennější než jakýkoliv dotazník.
2. Požádejte o EEG. Pokud je nějaké podezření na záchvaty - i jen „zamrznutí“ nebo „výpady“ - nečekáte na to, až se to zhorší. EEG je jednoduché, bezbolestné a může změnit léčbu.
3. Požádejte o kompletní diagnostiku. Nejde jen o „je to autismus?“. Jde o to, jestli je tam ADHD, úzkost, epilepsie, porucha učení. V ČR existuje 45 specializovaných center. Najděte to nejbližší.
4. Začněte s KBT. Nečekáte na lék. KBT může začít i bez léků. Hledejte terapeuty, kteří mají zkušenosti s autismem. Ne každý psycholog je schopen pracovat s PAS.
5. Přizpůsobte prostředí. Škola, práce, domov - všechno by mělo být přizpůsobené. Individuální vzdělávací plán (IVP) není luxus, je to základní právo.

Budoucnost: Personalizovaná péče

Věda se posouvá. V roce 2022 zahájila Univerzita Karlova projekt VALID, který má vytvořit standardizovaný diagnostický protokol pro kombinaci autismu a ADHD. V roce 2024 má být vydána aktualizace Doporučených postupů psychiatrické péče, která bude obsahovat konkrétní pokyny pro léčbu komorbidit. A v roce 2025 by měla být schválena dvě nová léčiva specificky pro ADHD u lidí s autismem.

Ale největší změna nebude v léku. Bude v tom, že se začne lépe chápat: lidé s autismem nejsou „odlišní“ nebo „těžší“. Jsou jen lidé s jiným fungováním mozku. A když jim dáte správný nástroj - nebo správnou podporu - mohou žít plný, samostatný život. I s ADHD. I s úzkostí. I s epilepsií.