2
lis,2025
Stojíte před terapeutem, říkáte mu, co vás trápí, a on nebo ona vám zase říká něco, co zní jako návod z knihy. Přitom se cítíte, jako byste byli experimentální subjekt. Nebo naopak - máte pocit, že terapeut vás opravdu slyší, ale nevíte, jestli to, co dělá, vůbec funguje. Tady přichází na scénu evidence-based terapie. Nejde o magii, nejde o šálek čaje a zázraky. Jde o to, aby to, co dělá terapeut, mělo reálnou podporu - vědu, data, výsledky.
Co vlastně znamená evidence-based terapie?
Evidence-based terapie (EBT) není nový druh terapie. Je to způsob, jakou terapii použít a jak ji dělat. Její jádro je prosté: nejlepší dostupné výzkumné důkazy + klinická zkušenost terapeuta + potřeby a hodnoty klienta. Tři nohy židle. Pokud chybí jedna, židle se propadne.
Americká psychologická asociace (APA) to definovala v roce 2006 takhle: terapie, která se řídí nejlepšími vědeckými důkazy, ale nezapomíná na to, kdo je klient, co chce a jaký má životní kontext. To znamená, že když se terapeut rozhodne použít kognitivně-behaviorální terapii (CBT) pro depresi, neudělá to jen proto, že to je „modné“. Udělá to, protože víc než 40 klinických studií ukázalo, že CBT pomáhá lidem s depresí lépe než žádná terapie nebo placebem.
V Česku to znamená, že terapeut by měl znát, které metody mají důkazy. A nejen znát - měl by je používat. V roce 2023 už 65 % psychologických služeb hrazených pojišťovnami vyžaduje použití alespoň jedné evidence-based metody. V roce 2015 to bylo 22 %. To je rychlý přesun.
Co je to empiricky podložená léčebná metoda?
Když se říká „empiricky podložená metoda“, myslí se tím konkrétní terapeutický přístup, který prošel řádnými vědeckými zkouškami. Nejde o názor, nejde o „vypadá to dobře“. Jde o to, jestli to funguje, když se to testuje na tisících lidí v kontrolovaných podmínkách.
V Česku jsou tři hlavní metody, které jsou hrazené pojišťovnami a mají silné důkazy:
- Kognitivně-behaviorální terapie (CBT) - funguje u úzkostí, depresí, fobií, PTSD. Více než 300 studií to potvrzuje.
- Řešení problémů (PST) - u lidí s chronickým stresem, úzkostí, při přizpůsobování se těžkým životním situacím.
- Interpersonální terapie (IPT) - hlavně pro depresi, kdy je problém ve vztazích - například ztráta blízkého, konflikty v rodině.
Tyto metody tvoří 82 % všech hrazených evidence-based terapií v ČR. Když se podíváte na seznam, kde se všechno tohle píše, je to většinou v angličtině. Ale v Česku máte přístup k EBP-CZ - online platformě, která obsahuje 127 ověřených nástrojů na diagnostiku a sledování průběhu terapie. Všechny zdarma pro registrované terapeuty.
Jak se to dělá v praxi? Ne jen „dělej podle návodu“
Největší omyl je myslet, že evidence-based terapie = přesně dodržovat protokol jako robot. To je špatně. Pravda je jiná: terapeut používá důkazy jako výchozí bod, ale pak se přizpůsobuje.
Co to znamená v praxi?
- Nejprve vybírá metodu - např. CBT pro úzkost.
- Pak měří - každý týden se klient vyplní dotazník o úrovni úzkosti. Ne jen „jak se máš?“, ale konkrétní otázky, které se dají spočítat.
- Analýzuje - pokud se po třech týdnech nezlepšil, terapeut se ptá: „Je to metoda špatná? Nebo jsem ji špatně aplikoval?“
- Upravuje - může přidat techniku z jiné metody, změnit tempem, nebo se zaměřit na vztah, ne na techniku.
Podle průzkumu České psychologické společnosti z roku 2022 jen 37 % terapeutů v ČR systematicky používá tyto nástroje. V Německu je to 68 %. To je rozdíl mezi tím, jestli terapie funguje, nebo jen „nějak probíhá“.
Příklad: klient s depresí, který se nezlepšuje v CBT. Terapeut zjistí, že klient se cítí osamělý, ale nechce mluvit o rodině. Místo toho začne pracovat na vytváření malých sociálních kontaktů - s kamarádem, v klubu, na procházce. To není „standardní CBT“, ale je to evidence-based - protože studie ukazují, že sociální podpora je klíčová při léčbě depresí.
Co říkají klienti? A co se stane, když to nejde?
Průzkum z roku 2021 na 1 243 klientech v Česku ukázal: 78 % lidí, kteří prošli evidence-based terapií, hlásilo „výrazné zlepšení“. U tradičních přístupů to bylo jen 52 %. Proč? Protože věděli, že to, co dělají, má podporu. 84 % řeklo: „Vědět, že terapie je podložena vědou, zvýšilo mou důvěru.“
Ale 29 % řeklo něco jiného: „Přílišný důraz na protokoly mi omezil možnost, aby terapeut reagoval na mé jedinečné potřeby.“
Na fóru Psychoforum.cz napsal jeden klient: „Cítil jsem se jako experimentální subjekt, když můj terapeut striktně dodržoval protokol CBT bez ohledu na mé emocionální reakce.“
To je ten klíč. Evidence-based terapie není o tom, aby terapeut byl „správný“. Je o tom, aby byl efektivní. A někdy je efektivní přeskočit protokol a říct: „Vím, že bych měl dělat CBT, ale teď potřebuješ, abych tě slyšel.“
Co se děje v Česku? A co bude?
Od roku 2010 Ministerstvo zdravotnictví začalo pilotní projekty. Od roku 2023 je povinností pro nově registrované psychology prokázat znalost alespoň jedné evidence-based metody. To je nové. Dříve stačil základní kurz. Teď musíš umět dělat něco, co má důkazy.
Trh roste. V roce 2022 měl trh evidence-based terapií hodnotu 1,2 miliardy Kč. Růst 9,3 % ročně. Digitální nástroje se rozšiřují - 41 % terapeutů používá aplikace na sledování nálad, oproti 12 % v roce 2019.
Ale je tu problém: pouze 28 % dostupných protokolů bylo validováno v českém kulturním kontextu. Což znamená: mnoho nástrojů bylo vyvinuto v USA nebo Německu a přeloženo do češtiny. Ale nevíme, jestli to stejně funguje u českého člověka, který má jiný vztah k emocím, k rodině, k autoritě.
Ministerstvo zdravotnictví v roce 2022 spustilo projekt „EBP 2.0“ - s rozpočtem 85 milionů Kč. Cíl: integrovat genetické testy a biomarkery do výběru terapie. Například: zda je klient geneticky více náchylný k úzkosti, a pak zvolit jinou metodu. To je budoucnost.
Do roku 2030 se očekává, že 90 % hrazených psychologických služeb v Česku bude evidence-based. To je velký krok. Ale nejde jen o počet. Jde o kvalitu.
Je to věda nebo umění?
Prof. Scott O. Lilienfeld z Emory University říká: „Důkazy v psychotherapii nejsou absolutní, ale pravděpodobnostní. Žádná terapie není účinná pro všechny klienty za všech okolností.“
Na druhé straně Dr. David Barlow z Boston University říká: „Ignorování důkazů o účinnosti terapií je etickým selháním vůči klientům.“
Ve skutečnosti je to obě. Evidence-based terapie je věda, která vám říká, co funguje. Ale když sedíte s klientem, který pláče, nebo se směje, nebo se zamyšlí, je to umění - jak s tím naložit. Nejlepší terapeut je ten, který ví, kdy se držet protokolu a kdy ho přeskočit.
Největší chyba je myslet, že věda znamená „nepřizpůsobit se“. Ne. Věda znamená: „nepřizpůsobit se náhodě“. Znamená to, že nebudete dělat něco, co se ukázalo jako neúčinné. A budete měřit, jestli to, co děláte, funguje. A budete upravovat, když nefunguje.
Je to jako léčit zlomenou ruku. Neřeknete: „Přišel jsem na to, že když ji obviju šátkem, tak se to líbí pacientovi.“ Zkontrolujete rentgen. Zkontrolujete, jestli se kosti spojují. A když ne, změníte metodu. To je evidence-based přístup. V psychoterapii to není jiné. Jen že rentgen není viditelný. Musíte ho vytvořit - pomocí dotazníků, sledování, rozhovorů.
A když se něco nezlepšuje? To není selhání terapeuta. To je signál. Signál, že je čas se podívat na jiný přístup. Ne na to, jak „dobře“ jste se s klientem bavili. Ale na to, jestli se jeho život mění.
Je evidence-based terapie jen pro některé poruchy?
Ne. Evidence-based metody byly ověřeny u mnoha poruch: depresivní poruchy, úzkostné poruchy, PTSD, anorexie, OCD, poruchy pozornosti a mnoho dalších. Ne všechny metody fungují u všech poruch - například CBT je silná pro úzkost, ale pro některé osobnostní poruchy se používají jiné metody, jako DBT nebo schema terapie. Důležité je, aby terapeut věděl, která metoda má důkazy pro vaši konkrétní situaci.
Můžu si vybrat terapii, která není evidence-based?
Ano, můžete. Ale pokud se léčba hraje z veřejného zdravotního pojištění, terapeut je povinen použít metodu, která má důkazy. Pokud platíte z vlastní kapsy, můžete si vybrat i jinou - například psychodynamickou terapii nebo gestalt. Ale mějte na paměti: neexistují žádné důkazy, že tyto metody fungují stejně dobře jako CBT nebo IPT u běžných poruch. A pokud se nezlepšíte, nebudete mít jistotu, jestli to bylo kvůli metodě, nebo kvůli něčemu jinému.
Proč někteří terapeuti odmítají evidence-based přístup?
Někteří terapeuti cítí, že důkazy omezují jejich kreativitu nebo klinickou autonomii. 63 % českých psychologů v průzkumu z roku 2022 uvedlo, že se cítí pod tlakem, že musí používat jen „schválené“ metody. Jiní se obávají, že se terapie přemění na „výrobní linku“. Ale to je chybné pochopení. Evidence-based terapie neříká: „dělej vždy stejně“. Říká: „dělej to, co funguje, a měř, jestli to funguje“. To je rozdíl.
Je evidence-based terapie jen pro „normální“ lidi?
Ne. Výzkumy ukazují, že EBT funguje i u lidí s komplexními problémy - například s depresí a chronickou bolestí, nebo s úzkostí a alkoholismem. Studie v American Journal of Psychiatry z roku 2019 ukázala, že klienti s více poruchami měli o 28 % lepší výsledky, když používali evidence-based přístup. Klíč je v tom, že terapeut nezůstává u jedné metody, ale kombinuje důkazy podle potřeb klienta.
Jak si vybrat terapeuta, který používá evidence-based přístup?
Zeptejte se přímo: „Používáte nějaké empiricky podložené metody?“ Nebo: „Měříte průběh terapie pomocí dotazníků?“ Pokud řekne „ano“, pak se zeptejte: „Jaké?“ Pokud řekne CBT, IPT nebo PST, je to dobrý znak. Pokud odpoví „všechno“ nebo „záleží na klientovi“, může to být znamení, že nepracuje s důkazy. Vyhledejte terapeuty na stránce České psychologické společnosti - tam jsou ti, kteří se přihlásili k evidence-based praxi.
Co dělat dál?
Nejlepší způsob, jak pochopit evidence-based terapii, je nejen číst o ní. Zkuste si najít terapeuta, který používá standardizované nástroje. Zkuste se zeptat, jak bude měřit pokrok. Zkuste se podívat, jestli vám dá domácí úkoly, které mají smysl - ne jen „přemýšlej o tom“.
Pokud jste klient - nebojte se se ptát. Pokud jste terapeut - nezapomeňte, že důkazy nejsou vámi omezeny. Jsou vaším nástrojem. A nejlepší nástroj je ten, který vám pomůže lidem lépe žít.
