Etika v terapii: Co musíte znát o pravidlech, hranicích a bezpečí

Etika v terapii etika v terapii, soubor nezbytných pravidel, která chrání klienta a zajišťují, že terapie není pouze nástrojem změny, ale i bezpečným prostorem. Also known as terapeutická etika, it ensures that the relationship between client and therapist remains professional, respectful, and focused on healing. Bez ní by terapie byla jen rozhovor – s ní je to základ, na kterém stavíte důvěru. Když jdete na terapii, nečekáte jen, že vás někdo poslouchá. Čekáte, že vás nevyužije, nezveřejní vaše tajemství, nevynutí si názor a nebude vás tlačit do směru, který vám neodpovídá. To vše je etika – ne volná doporučení, ale základní pravidla, která musí každý terapeut dodržovat.

Nejčastější součástí etiky je důvěrnost v terapii, povinnost terapeuta chránit vaše osobní informace, aniž by je sdílel s někým jiným, kromě případů, kdy hrozí vážné nebezpečí. To znamená, že i když terapeut mluví se svým supervisorom, nemůže říct, kdo jste, jen co se děje. Dále je tu terapeutická smlouva, formální dohoda, která vysvětluje, jak funguje terapie, jak se můžete zrušit schůzku, kde se obrátit se stížností a jak se zachází s vašimi daty. Ta není jen papír – je vaším právním štítem. Pokud vám terapeut řekne, že „tohle necháme jen mezi námi“, ale nepředal vám smlouvu, je to červená vlajka. Stejně jako když vás nutí platit za schůzky, které jste neodpracovali, nebo když vás přesvědčuje, že vaše víra je špatná.

Etika v terapii také zahrnuje hranice. Terapeut nemůže být váš přítel, nemůže vás kontaktovat mimo schůzky, nemůže vás přemlouvat k nějakému názoru nebo vás oslovovat na sociálních sítích. Když se to stane, není to přátelství – je to porušení. A pokud vás terapeut zneužije, třeba tím, že vás přemlouvá k sexuálnímu styku nebo vás manipuluje, je to nejen neetické – je to trestný čin. V Česku existují organizace, které certifikují terapeuty, a pokud se něco podobného stane, můžete podat stížnost. Nejde o to, jestli vás terapeut „má rád“ – jde o to, jestli vás chrání.

Největší chyba, kterou lidé dělají, je předpokládat, že „dobrý terapeut“ musí být vždycky milý. To není pravda. Dobrý terapeut je ten, který vás vede, i když je to nepříjemné. Ten, který vám řekne, že vaše domácí úkoly nejsou realistické, nebo že vaše očekávání jsou nereálná. Ale ten, který vás nezneužívá, nezveřejňuje a neříká vám, co máte cítit. To je rozdíl. Etika v terapii není o tom, aby vám bylo vždycky dobře. Je o tom, aby vám bylo bezpečně.

V naší sbírce článků najdete přesně to, co potřebujete, abyste si udělali jasno. Od toho, co musí obsahovat smlouva o psychoterapii, až po to, kdy je čas odejít z terapie, když se cítíte nebezpečně. Najdete tu informace o tom, jak rozpoznat červené vlajky, co dělat, když vás terapeut překročí hranice, a proč je důvěrnost nejen pravidlem, ale vaším základním právem. Nejde o to, abyste se báli terapie. Jde o to, abyste ji mohli používat bez obav – a to jen když víte, co je správné a co ne.