Tourettův syndrom: Co víme o těchto pohybech a výkřicích a jak terapie pomáhá

Co je Tourettův syndrom, neurologické onemocnění, které se projevuje opakujícími se neovládatelnými pohyby a výkřiky, tzv. tiky. Also known as Tourettova porucha, it není výsledek špatné výchovy ani psychické slabosti – je to výsledek rozdílného fungování mozku, který špatně filtrovává impulzy.

Tourettův syndrom často přichází spolu s ADHD, poruchou pozornosti, která ztěžuje soustředění a zvyšuje impulzivitu nebo úzkostí, stavem, kdy tělo a mysl jsou v neustálém režimu „ohrožení“. Mnoho lidí s Tourettovým syndromem nejprve přijde na terapii kvůli úzkosti – ne kvůli tikům. Ti tiki, které vidíte, jsou jen vrchol ledovce. Pod nimi je boj o přijetí, o strach z posouzení, o to, jak se nevydat z domu, když se můžete náhle ozvat nebo pohnout nečekaně. A právě tohle je místo, kde psychoterapie začíná pomáhat – ne tiki odstranit, ale život znovu získat.

Terapie neřeší, jestli máte tiky. Řeší, jak se s nimi žít, když se lidé dívají, když jste ve škole, na práci, na schůzce. Naučí vás rozpoznávat, kdy se tiki zhoršují – a to často není kvůli stresu, ale kvůli tomu, že se snažíte je potlačit. Potlačování tiků je jako držet pěst zavřenou – dříve nebo později se otevře. Terapie vás učí, jak tiki přijmout, jak je v některých situacích zmírnit, a jak se neztratit ve vlastním strachu. Některé metody, jako je kognitivně behaviorální terapie nebo senzomotorická psychoterapie, pomáhají mozku naučit se novým reakcím – nejen na vnější podněty, ale i na vnitřní napětí, které tiki vzbuzují.

Nejde o to, abyste přestali tikit. Jde o to, abyste přestali být zajatci těchto pohybů. A to se dá naučit. V Česku už mnoho terapeutů pracuje s lidmi s Tourettovým syndromem – ne jako s „zvláštními“, ale jako s lidmi, kteří potřebují jiný přístup k sebevědomí, ke styku s ostatními a k klidu uvnitř. V níže uvedených článcích najdete příběhy, metody a praktické nástroje, které lidem pomohly získat zpět kontrolu nad životem – bez toho, aby museli změnit to, co jsou.