Typy psychoterapie: Direktivní vs. nedirektivní a podpůrná vs. rekonstrukční

Psychoterapie je systematický proces, který pomocí rozhovoru a specifických technik usiluje o změnu negativních myšlenkových vzorců, chování a emocí. V praxi se dělí podle míry terapeutova vedení a podle cíle zásahu - od krátkodobé podpory po dlouhodobou rekonstrukci osobnosti. Tento článek rozebere čtyři základní dimenze: direktivní vs. nedirektivní a podpůrná vs. rekonstrukční terapie.

Jak funguje direktivní psychoterapie

Direktivní přístupy charakterizuje aktivní role terapeuta, který dává konkrétní pokyny, úkoly a strukturu. Kognitivně‑behaviorální terapie (KBT) je typickým příkladem - pracuje s převodem negativních myšlenek na realistické a s konkrétními cvičeními, která klient provádí mezi sezeními. Další direktivní metoda je Dialektická behaviorální terapie, zaměřená na regulaci emocí a redukci sebedestruktivního chování.

• Strukturované sezení (obvykle 50‑60 minut)
• Domácí úkoly a konkrétní techniky (např. exponenciální expozice)
• Obvykle 12‑20 sezení pro úzkost, fobii nebo deprese

Nedirektivní psychoterapie - kde klient vede

Naopak nedirektivní přístupy minimalizují terapeutovo vedení a umožňují klientovi, aby sám určil směr terapie. Rogersova terapie, známá také jako klient‑centered terapie, klade důraz na empatické naslouchání a nepřerušovaný tok pocitů. Gestalt terapie se soustředí na prožívání zde a teď, na tělesné pocity a na vztah mezi myšlenkou a akcí.

• Otevřený dialog, terapeut jako „zrcadlo“
• Práce s okamžitým zážitkem bez předem definovaných úkolů
• Často delší terapeutický vztah, někdy i několik let

Podpůrná terapie - stabilizace a posílení

Podpůrná terapie zaměřuje své úsilí na posílení již existujících obranných mechanismů a poskytuje emocionální oporu. Podpůrná psychoterapie pomáhá klientům v akutní krizi najít pocit užitečnosti a bezpečí. Přístup je často využíván u psychotických stavů nebo při těžké depresi, kdy by hluboká rekonstrukce mohla být příliš náročná.

• Krátkodobý, zaměřený na aktuální problém
• Obsahuje techniky emoční regulace a konstruktivní řešení
• Často prováděna ve 6‑12 sezeních

Rekonstrukční terapie - hluboká změna osobnostní struktury

Rekonstrukční terapie se snaží o zásadní proměnu vnitřních konfliktů a dlouhodobých vzorců. Psychodynamická terapie zkoumá nevědomé impulsy a emoční konflikty, které často pramení z dětství. Existenciální terapie kombinuje nedirektivní přístup s rekonstrukčními cíli, zaměřuje se na otázky smyslu, svobody a zodpovědnosti.

• Délka může dosahovat 2‑5 let pravidelných sezení
• Práce s přenosem, sny, asociacemi
• Vhodná pro chronické problémy, jako jsou osobnostní poruchy

Porovnání hlavních dimenzí

Kdy zvolit který přístup?

Výběr terapie není otázkou náhody, ale pečlivé analýzy potřeb klienta. Pokud člověk popisuje konkrétní symptomy a chce rychlé praktické nástroje, pravděpodobně se mu bude dařit s direktivní psychoterapií jako je KBT. V případě, že chce prozkoumat hluboké životní otázky nebo dlouhodobé vzorce, je vhodnější nedirektivní a rekonstrukční terapie, např. psychodynamická nebo existenciální.

V akutní krizi, kde je prioritou rychlá stabilizace, je nejčastěji doporučována podpůrná terapie. Studie z Adicare.cz (2023) ukazují, že 68 % klientů v první fázi hledá konkrétní rady - přesně to řídí direktivní a podpůrné přístupy. Naopak v pokročilých fázích, kdy klient hledá hlubší smysl, se chytá ke nedirektivním a rekonstrukčním metodám.

Integrativní přístupy - spojujeme to nejlepší

V posledních letech roste podíl terapeutů, kteří kombinují různé dimenze. Například Logoterapie Viktora Frankla může fungovat jako podpůrná terapie v krizi a zároveň jako rekonstrukční prostředek při hledání životního smyslu. Integrativní modely umožňují přechod mezi podporou a rekonstrukcí podle fáze terapie, což podtrhuje novou akreditaci Ministerstva zdravotnictví (2022).

Digitální formáty také mění hru. Online KBT se ukazuje jako nejvhodnější pro strukturované úkoly, zatímco nedirektivní terapie často vyžadují fyzický kontakt pro práci s tělesnými prožitky. Kombinace videohovorů a osobních setkání se tak stává standardem.

Praktické tipy pro výběr terapeuta

1. Zjistěte, jaký přístup terapeut používá - podívejte se na jeho profil nebo se přímo zeptejte.
2. Ujasněte si, zda potřebujete rychlé řešení (direktivní/podpůrné) nebo dlouhodobou změnu (nedirektivní/rekonstrukční).
3. Věnujte pozornost délce a frekvenci sezení - kratší programy jsou typické pro KBT, dlouhé pro psychodynamiku.
4. Vyzkoušejte první dvě až tři sezení a posuďte, jestli se cítíte pochopení a respektováni.
5. Nezapomeňte na logistiku - online terapie funguje dobře pro strukturované metody, osobní setkání je nutné pro hloubkovou práci.

Často kladené otázky

Výběr správného druhu psychoterapie je klíčový krok k úspěšné změně. Rozlišujte, zda potřebujete strukturovanou podporu, prostor pro vlastní objevování nebo dlouhodobou transformaci, a najděte terapeuta, který umí přizpůsobit přístup vašim potřebám.