Mezisezení – co to je a proč na tom záleží

V psychoterapeutickém procesu hraje mezisezení, časový úsek mezi dvěma oficiálními terapeutickými setkáními, během kterého klient pracuje na úkolech, reflexi a připravuje se na další schůzku. Také známé jako inter‑session, mezisezení není jen pauza, ale aktivní část léčby, která může výrazně ovlivnit výsledky.

Mezisezení mezisezení zahrnuje konkrétní aktivity – deníkování, dechová cvičení nebo krátké úkoly – a pomáhá přenést poznatky z terapie do každodenního života. Bez pravidelného pracování mezi sezeními se často ztratí motivace a terapeutický pokrok stagnuje.

Psychoterapie a role mezisezení

Psychoterapie (psychoterapie, systematický proces, který pomáhá lidem změnit myšlenkové vzorce a chování pod vedením odborníka) vyžaduje souvislý sled informací a zkušeností. Mezisezení je most, který spojuje jednotlivá setkání a umožňuje klientovi aplikovat nově získané dovednosti. Bez tohoto mostu by se terapie často omezila jen na diskusi během jedné hodiny.

Jedním z hlavních cílů psychoterapie je snížit úzkost (úzkost, pocity napětí, obav a fyzických příznaků, které mohou narušovat každodenní fungování). Mezisezení nabízí praktické nástroje, jak tyto pocity regulovat mezi setkáními.

Například během krizového zvládání (krizové zvládání, sada technik, které pomáhají člověku rychle snížit intenzitu úzkosti nebo panické ataky) se terapie často soustředí na dech, uzemnění a fyzický kontakt. Mezisezení poskytuje prostor, kde si klient může tyto techniky vyzkoušet v reálných situacích, což zvyšuje jejich účinnost.

Jedním ze základních nástrojů je dechová technika (dechová technika, kontrolované dýchání zaměřené na zpomalení srdečního rytmu a snížení stresové reakce). V mezisezení můžete během dne provádět krátké 4‑7‑8 cvičení, abyste snížili napětí. Uzemňovací cvičení, jako je „pocit nohou na zemi“, funguje podobně – pomáhá vrátit pozornost zpět do těla a zmírnit úzkost.

Terapeut (terapeut, kvalifikovaný odborník, který vede proces psychoterapie a pomáhá klientovi dosáhnout změny) hraje klíčovou roli v nastavení mezisezení. Skutečný terapeut navrhne konkrétní úkoly, kontroluje jejich plnění a poskytuje zpětnou vazbu při dalším setkání. Pokud klient mezisezení ignoruje, terapeut může upravit plán nebo zvolit jiný přístup.

Emoce jako pláč v terapii jsou často součástí mezisezení. Když klient po sezení odchází s pocitem „zatíženosti“, může během mezisezení provést zapisování emocí nebo krátké reflexe. To pomáhá rozpoznat spouštěče a připravit se na další diskusi o pláči, což může zlepšit terapeutický vztah a podpořit uvolnění.

Motivace je další kritický faktor. Mezisezení pomáhá udržet motivaci (např. pomocí denní kontroly pokroku, nastavení malých cílů) a zabraňuje vynechávání sezení. Když klient pravidelně vidí malé úspěchy, je méně pravděpodobné, že odloží další schůzku.

Po intenzivní terapii, například při adiktologii, se často doporučuje aftercare (aftercare, program podpory po ukončení hlavní léčby, zaměřený na udržení dosažených změn). Mezisezení může fungovat jako součást aftercare, kdy klienti pokračují v samostatných cvičeních a kontrolách, což zvyšuje šanci na dlouhodobou stabilitu.

Celý soubor článků níže pokrývá konkrétní techniky, tipy a reálné příklady, jak mezisezení využít v praxi. Najdete zde návody na dechová cvičení, postupy při krizovém zvládání, rady, jak si nastavit terapeutické úkoly, a také tipy, jak se vypořádat s emocemi mezi sezeními. Připravte se na praktické rady, které můžete ihned začlenit do svého každodenního života.