Přejídání: Co to je, jak se s tím vypořádat a kde najít pomoc

When you eat not because you're hungry, but because your heart is heavy, you're not weak—you're coping. přejídání, je způsob, jak tělo reaguje na emocionální bolest, když slova selhávají a dýchání přestává pomáhat. Also known as emocionální přejídání, it's not about willpower—it's about survival. Mnoho lidí si myslí, že to znamená, že mají „špatnou disciplínu“. Ale když se podíváte blíž, zjistíte, že přejídání je často jediným způsobem, jak zastavit vnitřní bouři. Je to jako zapnout hlas, který ti říká: „Nech mě být.“ A přitom to zničí tělo zevnitř.

Přejídání se často váže k poruchám příjmu potravy, život ohrožujícím stavům, kde jídlo slouží jako nástroj kontroly, trestu nebo útěchy. Nejde jen o příliš mnoho jídla. Jde o to, že tělo přestalo být domovem a stalo se překážkou. V ČR se často používá rodinná terapie, která rozpoznává, že porucha nežije jen v hlavě jednoho člověka, ale v dynamice celé rodiny. Dítě nebo dospívající, který přejí, nevybírá špatné jídlo—vybírá bezpečí. A když rodina začne mluvit jinak, může se změnit i vztah k jídlu.

Nejúčinnější terapie neříkají: „Přestaň jíst.“ Říkají: „Co ti tohle jídlo skutečně dělá?“ terapie PPP, která se zaměřuje na přijetí emocí místo jejich potlačování, ukazuje, že přejídání může být překonáno jen tehdy, když se naučíš s nimi žít. Nejde o to, kolik jíš. Jde o to, co cítíš, když jíš. A kdo ti pomůže to slyšet, když už se sám neumíš slyšet?

Ve sbírce článků níže najdeš praktické odpovědi na otázky, které ti nikdo neřekl: Proč se ti přejídání nezastaví, i když víš, že to škodí? Jak se připravit na první sezení, když se stydíš? Proč některé terapie selhávají, i když jsou „vědecky ověřené“? A co dělat, když se ti zdá, že jsi jediný, kdo to prožívá? Tyto příběhy nejsou o diétách. Jsou o tom, jak se člověk naučí znovu důvěřovat sobě.